V následujícím článku se pokusím ve stručnosti nastínit některá úskalí při studiu a několik možností, jak se jim vyhnout.
Vzpomínáte, jak jste si po dokončení střední či vysoké školy vydechli se slovy: „Tak a teď už se nebudu muset nikdy učit.“ A jaká byla realita?
Současná doba, která neustále přináší nové trendy a mnoho změn, vyžaduje, abychom se neustále učili a přizpůsobovali novým věcem. Před sto lety se průměrný pracovník vyučil u mistra svému řemeslu a tyto znalosti (s menšími obměnami) využíval celý svůj aktivní život. Dnes se ale situace změnila – když pomineme naprosto nejjednodušší povolání, musí se téměř každý průběžně vzdělávat.
Mění se normy a zákony, kterými se řídí různé profese, zavádějí se nové technologie, jejichž zvládnutí vyžaduje studium, při postupu v karierním žebříčku se musí zaměstnanec seznámit se zcela novými postupy. A v neposlední řadě stojí studium jazyků.
Umíme se ale správně učit? Divná otázka, že? Každý si přeci odseděl spoustu let ve školních lavicích, složil různé zkoušky, takže se předpokládá, že se každý (nebo aspoň většina z nás) umí učit.
Učíme se ale skutečně efektivně? Většina z nás se při učení dopouští následujících chyb:
Chyba číslo 1: Zapisování každého slova
Spousta studentů je ze školy naučená, že je nutné poznamenat si každé slovo, které vysloví učitel nebo lektor lektor. Místo na obsah se pak zaměřují jen na proud slov a celou hodinu si spíše hrají na stenografa, místo aby skutečně vnímali myšlenku, kterou se jim lektor pokouší sdělit. Přitom často stačí mít k dispozici vhodné materiály a přidávat si do nich vlastní poznámky.
Chyba číslo 2: Zvýrazňování veškerého textu
Patříte také mezi maniaky se zvýrazňovači? Mnoho lidí je schopno při studiu zvýraznit v učebnicích téměř každé slovo a větu zvýrazňovačem. Učebnice pak září do dálky, ale celkový efekt je nulový. Ve většině kvalitních studijních materiálů jsou přitom důležité pasáže zvýrazněny například jiným typem písma.
Chyba číslo 3: Opakované čtení
Další častou chybou je, že místo skutečného učení a snahy o porozumění textu pouze opakovaně čteme informace. Opakovaným čtením v sobě vytváříme falešný pocit, že obsahu rozumíme. Když by nám pak někdo následující den položil otázku související s obsahem látky, pravděpodobně budeme jen těžko.
Chyba číslo 4: Biflování
Každý někdy potřeboval dostat na poslední chvíli do hlavy maximum informací. Typickým příkladem je svatý týden před maturitou nebo zkouškové období po semestru. Probdělé noci, hektolitry kávy, stres. Prošel si tím každý. Takový přístup má jedinou výhodu – pravděpodobně dokážeme více či méně úspěšně složit zkoušku. Z dlouhodobého hlediska je ale efekt mizivý.
Jak to dělat správně?
Lidský mozek standardně nefunguje jako kamera, nedokáže vytvořit dlouhodobě použitelnou znalost pouhým opakovaným sledováním jevů nebo čtením jejich popisu. Proces učení by se dal popsat spíše jako stavba domu. Ideální je začít se sestavením harmonogramu. Podobně jako při stavbě budovy je důležité práci rozdělit do etap, sestavit plán s dostatečně velkou rezervou a v průběhu učení kontrolovat jeho dodržování.
Rada číslo 1: Střídejte témata
Při učení není vhodné držet se několik hodin jediného tématu. Doporučuje se téma změnit, případně se chvíli věnovat zcela jiné činnosti.
Rada číslo 2: Rozložte učení do menších objemů v delším období
Pokud potřebujeme zvládnout velký objem látky, není dobré se na ni dívat jako na celek. Vždy pomůže, když si celý objem látky rozložíme do menších celků a sestavíme plán, který budeme dodržovat. Je to přece tak slastný pocit, když můžeme po zavření učebnice odškrtnout danou kapitolu v seznamu a usínat s dobrým pocitem, že jsme se posunuli dál.
Rada číslo 3: Testujte se
Zpětná vazba funguje všude, a proto je dobré se k probrané látce vracet a zkoušet, co z ní známe. Výbornou pomůckou mohou být výukové kartičky (flash cards), ke kterým se můžeme pravidelně vracet.
Rada číslo 4: Učte se na příkladech
Pokud to téma umožňuje, zkusme využít různé příklady z reálného života, pustit si rozhovory s odborníky a jiná videa. Ideální je, když si problematiku můžeme „osahat“ a zažít na vlastní kůži.
Rada číslo 5: Diskutujte o problému
Ideální je, pokud máme možnost si o problému popovídat s někým, kdo mu dobře rozumí. To samozřejmě nemusí být vždy možné. Co takhle ale využít lidi, které máme okolo sebe – známé, příbuzné? Zkuste si o probírané látce popovídat třeba s rodinou u večeře, pokuste se jim problematiku vysvětlit. Takto nejlépe zjistíte, zda tématu rozumíte.
Rada číslo 6: Nenechte se rozptýlit
Žijeme v době prokrastinace a všude jsou spousty podnětů, které se nás snaží rozptylovat. Pokud to jde, je vhodné se neučit u počítače, s telefonem v ruce nebo v místnosti, kde třeba někdo sleduje televizi. Najděte si místo, kde se budete cítit pohodlně, dejte ostatním vědět, že se potřebujete soustředit, vypněte vyzvánění na telefonu a soustřeďte se na to, co je důležité.
Co dodat na závěr?
Žádný učený z nebe nespadl a cesta k tomu, jak se správně učit, také nemusí být jednoduchá. Každý z nás je jiný a každému může vyhovovat něco jiného. Budu rád, pokud vám bude některá z myšlenek v tomto článku inspirací.